úterý 28. července 2015

Zpětná vazba ze soutěže

Ahojte knihomolové!
Většina z vás asi ví, že můj blog nedávno (vlastně už před měsícem - takže teď už mu je 13 měsíců! :3 ) slavil narozeniny a tak jsem uspořádala soutěž. Výherci byli dva (ehm, vlastně dvě) a výhry byly také dvě (no ještě aby ne že?!). První výherce musel napsat krátkou povídku, jediným omezením bylo, že v ní musel použít slova rododendron, vývar, koza, lepidlo a kolotoč, výherní knížkou byla Vypravěčka. Druhý výherce vyplnil dotazník, ve kterém bylo pár otázek na můj blog a na druhou výherní knížku - Dívku, která se třpytila. A teď už konečně k tomu o čem bude tento článek. 
Knížky už jsem poslala a spolu s tím jsem výherkyně poprosila, aby mi, až jim knížka přijde, poslaly fotky. A ty fotky se mi tak líbily, že jsem se rozhodla z nich vytvořit článek. Přišlo mi docela vtipné, že se obě shodly a výhry vyfotily se svými "mazlíčky" (uvozovky pochopíte později :D). Já samozřejmě podporuji všechna domácí zvířátka, ovšem některá mám radši než ta ostatní, však to znáte. 
První fotka je od Pavlíny, která vyhrála Dívku, která se třpytila. Když jsem se na fotku úplně poprvé podívala (což bylo dost ve spěchu, dívala jsem se asi vteřinu dvě) tak jsem si myslela, že ta knížka leží na morčeti. Ale vážně! Protože my jsme doma měli úplně stejně zbarvené morče. Fajn, asi nebylo tak velké, ale i barva se přeci počítá ne? Přemýšlím, jestli bych se zde vůbec měla takhle ztrapňovat. :| :D

A druhá fotka je od Evy, která vyhrála Vypravěčku (a z tajných zdroj dokonce vím, že už ji stihla přečíst! :D). Na fotce vidíte i drobnosti, které jsem k balíčku přibalila a taky tam můžete vidět... no myslím, že už jste si všimli. Na knížce si hoví pavoučí slečna Netty, která očividně srší nadšením. Na fotku jsem se musela podívat dvakrát, abych zjistila jestli je Netty opravdu živá. Ale když se na ní tak koukám, vypadá i docela roztomile, co myslíte? Máte rádi pavouky? :P
A jako takový bonus vám sem ještě hodím povídku, kterou si Eva zasloužila tuto krásnou knížku. Myslím si, že si s danými slovy poradila velmi dobře a příběh dává smysl, což bylo podle mě celkem náročné.
Mimochodem ještě taková vsuvka - povídka mi přišla hned první den zahájení soutěže a to mě strašně potěšilo ^_^

Toho dne, kdy se to vše přihodilo, byla maminka na zahradě. Byl slunečný den, a tak to chtěla využít k pohnojení své výstavní zahrádky. Rodina Holtkových chovala kozy, takže měli o hnůj postaráno. Díky tomu se mohla maminka chlubit svou překrásnou skalkou a zeleninou, pro kterou si chodily lidi z celé vesnice. Zrovna pracovala u rododendronu, když k ní běžel jak o život Karlík. Pádil jak o život, s kolotočem v ruce, celý ubrečený. Zastavil se u maminky a začal povykovat, že se mu ulomil koník na jeho malém kolotoči, který dostal k jeho osmým narozeninám.
Maminka se ho snažila uklidnit, ale Karlík z toho byl celý špatný,jako kdyby se to nedalo už nikdy opravit. Nakonec maminka vstala, dala ruce v bok a se zvýšeným hlasem mu řekla, ať se uklidní, jinak mu to nikdy neopraví. Karlík náhle ztuhl, sklopil hlavu a čekal, co maminka vymyslí. Natož maminka řekla už klidným hlasem, že se jen mrkne na vývar, co se jí právě vaří na sporáku a zalepí mu ten kolotoč lepidlem.
Jak maminka řekla, tak taky udělala až na to lepení. Lepidlo měli vždy v kuchyni v první zásuvce, ale najednou bylo pryč. Šly se tedy podívat do kůlny, ale tam taky nebylo. Maminka se rukou chytla za hlavu, kroutila s ní, a nemohla pochopit, kam se lepidlo podělo. Vždyť ho kupovala před dvěma dny, pro jistotu, kdyby se něco stalo. A teď, když ten den nastal, tak je lepidlo fuč. Nevěděla co si počít, obzvlášť, když viděla, že Karlík má zas plné oči slz. Nakonec prohlásila, že počkají na tatínka, až přijde na oběd, a potom ho odveze tatínek do obchodu koupit nové.

Maminka zrovna dodělávala oběd, když vešel domů tatínek, jako vždy načas. Aniž by stihla cokoliv říct o dopolední příhodě,tatínek vyndal z aktovky lepidlo. Řekl, že si potřeboval v práci zalepit pracovní boty. Když se ho maminka zeptala, proč si boty nepřinesl domu, kde by si to v klidu opravil, odpověděl jí tatínek, že by těmi boty zapáchal celý dům. Karlík se tomu začal tak smát, že najednou zapomněl na jeho kolotoč. Nakonec tatínek po obědě Karlíkovy kolotoč opravil, a vše pak bylo tak jak má. 

Holkám moc děkuji za to, že se zúčastnily a samozřejmě děkuji i dalším soutěžícím. A vy, co jste třeba nevyhráli tak nezoufejte, určitě někdy uspořádám nějakou další soutěž ;) To zní jak z televize. "A vy, co jste se do dnešního kola Milionáře nedostali, nezoufejte, třeba se vám to příště povede! Správné odpovědi pište na číslo 123 456 789!"
A tímto už opravdu končím sérii článků o soutěži. Sama si myslím, že už jich bylo tak akorát dost, a že je čas se zase posunout dál. Jako je třeba jahodová zmrzlina. Ano, čtete správně, tématem příštího/přespříštího článku bude zmrzlina. A nějaký další článek bude o toaletním papíru. Haha. Sranda? Jste si jistí? Jakože opravdu na 100 %? 

Mějte se krásně a čtěte co nejvíc, protože knih je strašně moc (a vydavatelé nám to moc neusnadňují) a času málo! :)
Vaše Literátorka Terka. LiteráTerka
Mimochodem, všimli jste si kolik bylo v dnešním článku závorek a škrtů a jak mám dnes divnou náladu? :D

3 komentáře:

  1. Gratulujem :D ... Prosím, povedz, že ten pavúk je len atrapa! Nedá sa povedať, že by som tie pavúky vyslovene mala rada... skôr ich neznášam :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Diky :-) a neni :-D mame jich pet,zatim :-D Hold ja mam knihy a pritel pavouky :-D

      Vymazat
  2. Brrr ten pavouk! :D Každopádně slečnám moc gratuluji k výhře.

    OdpovědětVymazat

Jsem obyčejná holka, co nadskakuje radostí z každého vašeho komentáře. Uděláš mi radost? :)