čtvrtek 9. července 2015

Recenze Dívka s pomeranči

Dívka s pomeranči (Appelsinpiken)
Jostein Gaarder
Překlad: Jarka Vrbová
Anotace: 
Hrdinou této knihy je Georg, kterému zemřel otec, když byl hodně malý. A teď se najednou najde jeho dopis adresovaný synovi. Napsal ho krátce před smrtí, protože věděl, že mu chtěl předat některé své myšlenky a poselství, kterým by tehdy malý Georg nerozuměl. Tento emočně nabitý příběh vypráví o nemoci a marném boji, ale také o naději. A samozřejmě tady najdete pár filosofických otázek.
Vazba: vázaná (hardcover)

Počet stránek: 160
Rok vydání: 2004
Nakladatelství: Albatros

Když 15letému Georgovi předá babička dopis od zesnulého otce, všechno se změní. Jak mohla babička po 11 letech najít tento dopis? Otec mu vypráví příběh o dívce, do které se bezhlavě zamiloval. Kdo je ta dívka s pomeranči a kde je teď? :)

Všimli jste si, že anotace vám toho tentokrát moc neprozradí? Vlastně skoro nic? Důvod je prostý - knížka je plná překvapení. Celou ji vyprávějí dva lidé, střídá se otcův dopis s Georgovými názory a poznámkami. Abych pravdu řekla, tak mě mnohem více bavil dopis, kde mu otec pokládal různé filosofické otázky a zabýval se příběhem. Části, kde Georg na tyto otázky odpovídá a příběh se nijak neposouvá, mi většinou přišly trochu nudné a nezajímavé. 
Knížka je krátká a není rozčleněna na žádné kapitoly, takže je asi nejlepší ji přečíst na jeden zátah, což mně prostě nešlo. Protože jak už jsem říkala, tak v ní bylo dost pasáží, které mě moc nebavily, ale zase je střídaly jiné, u kterých jsem nemohla zůstat klidná a příběh jsem doslova hltala. Celkový námět a nápad mi přišel velmi zajímavý a hlavně promyšlený. Člověk na začátku vůbec netuší do čeho se to pouští, musí projít přes pole zajímavých myšlenek a hory záhad, které vám nejdřív přijdou nevysvětlitelné. Jakmile přes toto přejde, už ho čekají jen květinky, které když poskládá, zjistí, že už vlastně žádné záhady nejsou a všechno do sebe začíná zapadat a dávat smysl.

Příběh je velmi emotivní a na konci i v průběhu vám jistě zahraje na city. Nemusíte se hned rozbrečet, ale myslím si, že na vás bude nějak působit. Přeci jen je to příběh o tom jak se dva zamilovaní hledají, nacházejí a zase vzdalují, ale stejně to nebyla knížka, z které byste dostali cukrovku, působilo to tak nějak...kouzelně :) Občasná hluchá místa mi nedovolila dát jí pět hvězdiček, takže hodnotím jen čtyřmi :)


5 komentářů:

  1. Moc pěkná a emotivní recenze :) Josteina Gaardera mám jako spisovatele moc ráda a právě Dívka s pomeranči patří ke knihám, které mám od něj nejraději. Vlastně...raději mám snad už jen V zrcadle jako v hádance .)

    OdpovědětVymazat
  2. Doporučuji i Sofiin svět. Krásně zpracovaný příběh plný filosofie

    OdpovědětVymazat
  3. Dívku s pomeranči mám moc ráda, od Gaardera je to snad moje vůbec nejoblíbenější knížka, ale pokud jsi ty ostatní ještě nečetla, rozhodně doporučuji :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zatím jsem od něj četla ještě Annu, která se mi moc nelíbila, abych řekla pravdu, tak mě naopak docela nudila O:)

      Vymazat

Jsem obyčejná holka, co nadskakuje radostí z každého vašeho komentáře. Uděláš mi radost? :)