pondělí 24. srpna 2015

Recenze Měsíční kroniky: Scarlet

Měsíční kroniky: Scarlet (Lunar Chronicles: Scarlett)
Marissa Meyer
Překlad:
Jana Zejmanová, Petra Babuláková
AnotaceKdyž byla Scarlet Benoitová malá, opustili ji oba rodiče a byla poslána na vychovávání k babičce. Nyní je jí osmnáct a je přesvědčena, že se o sebe dokáže postarat sama. Nepotřebuje a ani nechce si nikoho pustit do života. Výjimkou je její babička Michelle, žena, která Scarlet naučila všechno, co umí: pilotovat raketu, oškubat kachnu, ignorovat názor většiny a udělat si svůj. Celých jedenáct let byla babička pro Scarlet jedinou blízkou bytostí na světě.
Až do dne, kdy babička náhle zmizí a Scarletin život se obrátí vzhůru nohama. Číst dál...
Vazba: brožovaná (paperback)
Počet stran: 456
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Egmont
Recenze může obsahovat spoilery k prvnímu dílu, ale budu se je snažit zredukovat, takže se nemusíte obávat, že byste se dozvěděli něco převratného.
Poté, co se Cinder, naše kyborgská verze Popelky, znemožnila na plese, je uvržena do Novopekingského vězení. Ale stráž nepočítala s její novou kyborgskou rukou, díky které je pro ni útěk celkem hračka. Jen kdyby se o jednu celu nespletla. Místo cesty ven ji čeká akorát seznámení s lupičem Carswellem Thornem. Jak se zdá, Thorne byl docela úspěšný a Cinder zjišťuje, že má nedaleko ukrytou (samozřejmě kradenou) loď. S lodí by byla situace mnohem jednodušší a tak uprchnou společně. Mezitím je Cinder zas a znovu znemožňována snad ve všech vysíláních Pozemské Unie. Záběry z kamery na plese jsou pouštěny pořád dokola a skoro všude, dokonce i v jedné vesničce nedaleko Paříže.
Scarlet Benoitová má pocit, že by se měla nebohé dívky zastat, vždyť ji zcela jistě čeká poprava, tak proč by ji lidé měli ještě ponižovat. Scarlet se hned stane středem pozornosti a vypadá to, že se strhne rvačka. A tady na scénu přichází Vlk, zápasník se zvláštní slabostí pro rajčata a dívky se zastane. A taky při tom zvládne pár lidí skoro přizabít. Pár dní na to se dívka vydává společně s Vlkem do Paříže, aby našla svou nezvěstnou babičku. Babička pro ni byla vším a Scarlet by nedokázala snést, že je nadobro pryč. Babičce říkala všechno a ona zase říkala všechno jí... alespoň to si doteď Scarlet myslela.

Obdivuji Marissu Meyer, že dokázala přenést takový příběh na lidské postavy, i když všechny nebyly vlastně tak úplně lidské. Obdivuji ji i za to jak dokáže vykouzlit tak čtivý a napínavý příběh z obyčejné pohádky. A v neposlední řadě jak skvěle dokáže napsat něco, co do sebe tak zapadá. Každá část příběhu, i když se vám třeba zdá nepodstatná nakonec zapadne do jedné veliké skládačku. Všechny postavy jsou vzájemně propojeny. Autorka to před vámi celou dobu tají a když to na vás vyplivne, tak kroutíte hlavou nad tím jak to dává smysl. Autorka uměla správně načasovat změnu pohledu postav, možná bych byla radši, kdyby tam bylo více pasáží z pohledu prince Kaie, protože jeho části jsem doslova hltala. Miluji jeho přemýšlení a to jak hned Cinder nezatratil.

Po dočtení prvního dílu Měsíčních kronik jsem se nemohla dočkat až si Scarlet přečtu a ještě ten den jsem chtěla běžet do knihovny. Ale jakmile jsem si knížku půjčila, nadšení nějak vyprchalo a mně se najednou do těch 400 stránek nechtělo. Mezitím jsem četla jiné knížky a do Scarlet se mi chtělo čím dál méně. To ale byla chyba. Jakmile jsem překonala prvních 50 stránek, knížku jsem nemohla odložit z ruky ani jiné končetiny.  Přečetla jsem ji během jednoho dne. Autorka píše nesmírně čtivě a já si ani neuvědomovala jak stránky a čas plyne. Absolutně mě ten příběh pohltil. Když se stalo něco vážného tak jsem vždycky musela zalistovat o pár stránek dopředu, jestli tam dotyčný bude nebo jestli opravdu umřel.

Ale musím přiznat, že jsem čekala trochu víc akce. Vždycky tam byly takové malé "akční zárodky", ale chtělo by to něco opravdu pořádného, z čeho by se mi rozproudila krev v žilách, což se stalo tak jednou. Čekala jsem, že v knížce něco takového najdu. Celá série má moc hezké obálky, akorát mi přijde, že k nim Cinder moc nepasuje, ale to je jen můj názor. Co je trošku zbytečné je velké řádkování, díky němuž jsou knížky tak objemné (ačkoliv to není jen tím řádkováním). V knížce nebyly skoro žádné překlepy, akorát se jednou podařilo překladatelkám (nebo dokonce autorce?) zaměnit jména a místo Cinder tam byla Scarlet. Větu jsem si četla několikrát a s jistotou vím, že tam opravdu měla být Cinder a ne Scarlet. Font písma v celé knížce je také moc příjemný. Knížce dávám 4 hvězdičky, hlavně kvůli tomu, že jsem čekala víc té akce a někdy už mi přišlo, že autorka opravdu jen natahuje abychom byli více zvědaví. Sérii moc doporučuji, doufám, že vás neodrazuje tloušťka knížek!
Mějte se krásně a užívejte si posledních dnů prázdnin :)
Vaše LiteráTerka. 

5 komentářů:

  1. Měsíční kroniky jsem četla už dřív, ale taky mě hrozně bavily! :) Tloušťka mi po čase vůbec nevadila, spíš mě mrzelo, že končí. :)

    One little girl told

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Když jsem dočítala nejkrásnější byla jsem úplně vyřízená že musim čekat až do podzimu na Winter! >:(

      Smazat
  2. Pekná recenzia! Ja som prednedávnom prečítal Cinder a ten koniec ma fakt dostal :D A už veľmi sa teším na druhý diel! :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Máš se na co těšit ;) Jakmile se dostaneš za prvních pár stránek nebudeš se moct odtrhnout :D

      Smazat

Jsem obyčejná holka, co nadskakuje radostí z každého vašeho komentáře. Uděláš mi radost? :)