Knížky na hromadu (5) - Né moc úspěšný měsíc

Ahoj!Krásné pondělí, hlavně těm, kteří mají prázdniny jako já :D Ale samozřejmě
i těm ostatním, protože už se určitě všichni těšíte na Štědrý den! :)
Tentokrát budou knížky na hromadu docela chudé, protože jsem si moc knížek nekoupila a ani jsem si nijak závratné množství nepůjčila z knihovny. Přesto ale doufám, že se vám bude článek líbit :)
Shrnutí:
Koupené: 2
Dárečky: 0 ... :( :D
Půjčené: 4
Celkem: 6 knih ... no tak to je opravdu malý počet :D
Ale na jednu stranu jsem ráda, že jsem neutrácela peníze, protože dárky na Vánoce mi sebraly opravdu hodně peněz a tuším, že nejsem sama. A jak se vlastně těšíte na Vánoce?
To mi právě připomnělo, že jsem chtěla udělat článek na téma - Vánoce - o co jim vlastně jde? Myslíte, že byste nějaký takový článek chtěli? :) S největší pravděpodobností by vyšel zítra :D


První knížka tohoto článku patří mezi mé oblíbené knihy a to Hvězdy nám nepřály od Johna Greena. Tato kniha je už delší dobu hodně diskutovaná. Někteří říkají, že to bylo klišé a já nevím co, ale mně se prostě líbila a líbit se mi asi ještě hodnou chvíli bude. Knížku jsem si koupila v pátek a jsem ráda, že jsem si ji konečně koupila. už dlouho jsem ji totiž chtěla mít ve své knihovně a až v pátek jsem se odhodlala si ji koupit. Jaký je váš názor na tuto knihu? Popřípadě na jiné Greenovy knihy? :)


Druhá a také poslední kniha, kterou jsem si za poslední měsíc koupila je Dokonalý pár od Ally Condieové. Knížku už jsem si nespočetněkrát chtěla půjčit v knihovně, ale vždy byla vypůjčená a z nějakého důvodu jsem si ji nikdy nezarezervovala. Proč se mi tak líbí? No tak:
1) Ta obálka se mi strašně líbí. Já miluji zelenou barvu (pokud je hezká, né žádná "vyblitá") a i ten nápad dívky v bublině (zelené ^_^) se mi strašně líbí. A 2) ta anotace vypadá opravdu hodně dobře. Já mám ráda příběhy, kde je trochu romantiky, ale zároveň se tam něco děje a tato kniha vypadá, že je to přesně ten typ.

A už vám můžu představit knížky, které jsem si půjčila.
První knížka se jmenuje Ten, kdo stojí v koutě. Knížka má takovou (pro mě) nevýraznou obálku. osobně se mi moc nelíbí, hlavně protože je název knihy a autor malými písmeny. Nevím proč, ale přijde mi, že tak autor nemá žádnou ...autoritu. Ale to je jen můj názor. Knížka má, ale krásnou zelenou barvu (zase jsme u toho :D) a to to trošku vyvažuje. Znám lidi (i osobně), kterým se obálka naopak moc líbí. Ale nesuď knihu podle obalu... to je moje motto :D Protože už jsem četla mnoho knih, u kterých se mi obálka nelíbila a knížka byla fantastická. :) A nebo také naopak, ale těch naštěstí moc nebylo. Už jste tuto knihu četli? A jak se vám líbila? :)


Druhá knížka se jmenuje Esej o tragédii a vydalo ji nakladatelství Host. Na knížku jsou opravdu dobré ohlasy, u některých je to jejich nejoblíbenější romantická knížka. Po tom, co jsem si četla všechny ty kladné komentáře plné optimismu, se na knížku opravdu těším. Jak už jsem v tomto článku zmiňovala mám ráda knihy, kde je trochu té romantiky, ale nepohrdnu ani knihou, kde je té romantiky více. Když nad tím tak přemýšlím asi nepohrdnu žádnou knihou :D
Knížka není nijak dlouhá, dokonce nemá ani 300 stran. A ta obálka (i když není zelená :D) se mi také hodně líbí. Když nad tím tak přemýšlím (už zase přemýšlím!), tak 2 mé nejoblíbenější barvy asi budou zelená a modrá, takže super :3

Třetí knížka, kterou jsem si půjčila se jmenuje Danteho holka. Je od spisovatelky Courtney Cole, která teď nedávno napsala knížku Pokud zůstaneš. Ona už ji vlastně vydala v roce 2013, ale u nás vyšla teprve nedávno.
Knížka je napsaná takovým ... pohodovým stylem a prý se čte rychle, tak doufám, že i mně se bude číst rychle :) Obálka působí tak nějak ... uvolněně. Jen tak si ležet na pláži, nechat na sebe hřát sluníčko a být uchvácena pohledem na moře, rozpínajícím se někam do dáli, kam už nedohlédnu. Jééé. Úplně se nad tím rozplývám :D Když už tak teplo a nebo sníh. Nemám ráda takové počasí, co právě panuje u nás. Sice je zima, ale pořád není sníh! :D A Vánoce by měly také být na sněhu a ne na blátě. Máte to také tak? :)

A už jsme u poslední knížky tohoto článku a tou se stává knížka Soví zpěv od Ivy Procházkové. Abych byla upřímná, tak vůbec netuším, co od této knížky čekat. Od své kamarádky jsem slyšela, že styl psaní Ivy Procházkové není nijak zvlášť dobré, ale já si radši vše zjišťuji sama. U mě je ale vždy problém, když nějakou knížku prostě musím přečíst. Já se k tomu nikdy nemůžu donutit. Ale třeba to bude s touto knihou jiné. No uvidím, chystám se na ní za asi tak 14 dní, ale to je pouze orientační. U této knížky je velmi zajímavá obálka, ale jak už jsem zmiňovala u knížky Ten, kdo stojí v koutě, nemám ráda, když na obálce nejsou velká písmena.

Tento článek byl napsaný zase takovým jiným stylem, spíše oddechovým, tak doufám že se vám líbil :) Během chvíle se můžete těšít na Poznej knížku podle anotace, tak si to nenechte ujít! :) Dneska to bude trochu těžší ;)

Teri