Recenze Hledání Aljašky

Hledání Aljašky (Looking for Alaska)
John Green
Překlad: Monika Kostelníková a  Veronika Volhejnová
Anotace: Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat „velké Možná“, je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní.
Rok vydání: 2014
vazba: vázaná (Knižní klub), brožovaná (Yoli)
Nakladatelství: Knižní klub, Yoli
Počet stran: 256

Předtím byl Miles Halter velmi osamocený kluk, jehož záliba byla sbírání posledních slov slavných i neznámých lidí. Rozhodl se, že takhle už žít nechce. Chce mít kamarády, chce zažít nové věci. A tak přejde na jinou školu, kde začne s novým štítem. Jde hledat velké Možná. V Culver Creeku se rychle skamarádí s Chipem - takzvaným Plukovníkem - vojenským stratégem vtípků. Díky němu se také seznámí s krásnou, chytrou, zábavnou a absolutně nepředvídatelnou Aljaškou Yungovou. Miles získá novou přezdívku - Váleček. Zažije úplně první dobrodružství a dokonce bez postihu. Poprvé se políbí s dívkou, poprvé se opije, poprvé má opravdové kamarády. Poprvé se zamiluje. Zamiluje se do té potřeštěné, ale pro něj přesto dokonalé Aljašky. Jenže ona má kluka. 

zdroj

Potom už Váleček neví, kdo vlastně sám je.

„Vy všichni kouříte, protože si to užíváte. Já kouřím, abych umřela.“

John Green má velmi specifický styl psaní. Jeho knihy jsou plné zajímavých a někdy i velmi poučných myšlenek, nad kterými se člověk zamyslí. Když si chcete přečíst Greenovy knihy, musíte na ně mít náladu. Já na Hledání Aljašky náladu měla a tak jsem se do knížky lehce začetla. Na Papírová města jsem náladu neměla a tak jsem je odložila na jindy, protože těch myšlenek na mě bylo moc. Je to prostě jednoduché. 

Moc se mi líbí jak vydání od YOLi, tak od Knižního klubu. Knižní klub vydalo knížku v hardcoveru, což mám radši. Celkově je jejich obálka promyšlenější a originálnější, ale osobně se mi moc nelíbí vybrané barvy a přijde mi, že květina na tak nějak splývá s pozadím. Za to se mi ale dost líbí kouř, který vychází z cigarety, dodává obálce na originalitě.

YOLi má obálku přejatou z originálního výtisku. Je to paperback, ale tím, že knížka nemá ani 300 stran, se nějak moc nepoškodila ani nezpřehýbala. Květina na obálce se hezký vyjímá na černém pozadí a křídový nápis má příjemnou modrou barvu. Takže u mě přeci jen vyhrává knížka vydána u YOLi, kterou mám sama doma.

John Green se zase snaží vykreslit něčím zajímavé postavy. Váleček je ze začátku nezajímavý a nevýrazný. Je hubený, ale nemá žádné svaly. Sbírá poslední slova. Aljaška je průbojná a naprosto fascinující. Má hezké křivky a obličej. Kouří jednu za druhou, ale svým vlastním způsobem. Naprosto odlišné vlastnosti a přesto si jsou tyto osoby tak blízké. Autor si s vámi zahrává. Snaží se vás donutit v jednu chvíli brečet a v druhé zase smát. Nebo oboje najednou. Poselství této knihy je jasné - má ve vás probudit nějaké pocity.

Musím říci, že jsem od Hledání Aljašky čekala hodně. Mé sny se mi i docela vyplnily. Přestože jsem u této knihy nebrečela, což se hodně lidem stalo, její čtení ve mně zanechalo pocity a myšlenky, nad kterými jsem přemýšlela ještě dlouho po dočtení. Knížce dávám 4.5 hvězdičky a knížku bych doporučila všem, kterým se líbila jiná Greenovka. :-)